Čtvrtek, Leden 14, 2021

Nekorekní, ale politicky důležité…

Martin Prokš: martin (tečka) proks (zavináč) proks-martin (tečka) cz
Poslední úprava 29.7.2014
Původně publikováno na https://martin-proks.blogspot.com dne 29.7.2014.

Shrnutí: Jestli je hlavní politickou kvalifikací to, zda je politik píča nebo čurák, tak to jsme v prdeli všichni.

Opět odbočuji z technického zaměření svého blogu k politice a ještě sprostě. Pardon, ale nedalo mi to a stojím si za tím, že takovéto téma si jinak než sprostě o tom mluvit nezaslouží.

Jsem přesvědčen, že politika by měla být správa věcí veřejných. Doslova takto. V tomto smyslu by politik měl zastávat nějakou představu jak má stát vypadat, jak má vypadat společnost, respektive jak vykonávat politiku - spravovat ony věci veřejné - a kde je hranice mezi politikou a soukromou sférou kam už politik a jím řízené státní složky nemají právo strkat rypák. Politika by měla být souboj ideí a hesla typu “nepolitická politika” jsou kravina. Nebezpečná kravina vedoucí k vládě technokratů bez veřejné kontroly - v konečném důsledku vedoucí zpět k feudalismu, nebo spíše k oligarchii.

Nicméně nyní se chci zabývat problémem kvót žen v politice, respektive jejich pozitivní diskriminací. Je úplně jedno zda je politik muž, nebo žena, zda má dotyčný mezi nohama to nebo ono. Jde o myšlenky a schopnosti jejich nositelů. Nastavovat jakékoli kvóty na ženy, nebo muže, nebo kastráty, to je přece blbost, to nemá s politikou a způsobem vedení státu nic společného.

I ústava, respektive její nedílná součást listina základních práv a svobod, mluví jasně. Každý má mít rovné právo přístupu k politickým funkcím. Doslova cituji:

Oddíl druhý, Politická práva, Článek 21, (4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

A podobně bych řekl, že v rozporu bude i:

Článek 22, Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

Podle mě je závěr jasný. Postavme se proti tomu nenechme zkriplit další kus naší politiky - správy věcí veřejných. A zajímejme se víc o tu politiku ať už si o ní myslíme kdo chce co chce. Je to o nás, našich životech a životech našich dětí. Volme hlavou a čtěme alespoň základní programy svých oblíbených stran, protože já nevěděl a já myslel nikoho nezajímá, odevzdaný hlas je platný hlas a nelze ho vzít zpět a dát někomu jinému, to až zase za pár let…

Jen pro dokreslení situace: je polovina roku 2014. Výběr eurokomisaře za ČR (ČSSD + ANO + KDU-ČSL) byl poznamenán tím, že politici se rozhodli nominovat ženu. Ale ne primárně kvůli osobě a jejím politickým názorům, ale protože je to žena a “v komisi je už moc mužů, tak to chce ženu”. Mluvíme tu o kandidátovi do Evropské Komise, jednom ze tří nejvlivnějších mocenských center Evropy. A o necelý měsíc na to ČSSD oznámila, že chce podat návrh zákona, který vyžaduje zastoupení žen na kandidátkách na čelných místech v poměru alespoň 1/3, jinak budou sankce…