Neděle, Červen 30, 2024

Elektronicko - UAV fantazýrování

Martin Prokš: martin (tečka) proks (zavináč) proks-martin (tečka) cz
Publikováno 1. července 2024.

Pár stovek km od nás probíhá hnusný konflikt. Už aby to skončilo. Nicméně sledování toho co se děje mě do určité míry fascinuje a nutí přemýšlet. Postřeh to není nijak originální, ale jsme svědky asi takového vývoje, jako byl za první světové války. Tehdy to byl zrod letectva a tanků, dnes je to vojenský zrod mini-UAV. Něco, co dost lidí předpokládalo (celé velení AČR za posledních 20 let by si mělo dát pár facek jak zašlapávalo jakékoli UAV domácí aktivity), nicméně masovost využití a výsledná efektivita asi předčilo jakékoli předpoklady a odhady kohokoli.

Nicméně k věci - nápadu. V současné chvíli je bojiště přeplněné mini-UAV a není efektivní cesty, jak tyto stroje z oblohy dostat. Jsou to malé, pohyblivé cíle, které na dálku nejsou vidět. Ale tyto cíle komunikují přes nejrůznější frekvence - vysílají obraz plus spoustu dalších informací a přijímají data potřebná k řízení. Všechna tato komunikace těch mini-UAV probíhá všesměrovým vysíláním. Pro satelitní směrovou komunikaci jsou příliš malí. To ale znamená, že kdyby byla cesta jak “vidět” zdroj této komunikace jako třeba zářící bod, tak by v ten moment bylo po neviditelnosti.

Představme si anténní systém, který umí udělat 2D obrázek z nějakého směrového kuželu, třeba 90°, kde jednotlivé zdroje signálu budou záříci body. V ose tohoto kuželu může koukat obyčejná kamera. Elektronicky pak lze vyfiltrovat jen svítící body a položit je přes vizuální obraz.

A když takovýto systém zvednete do vzduchu a podíváte se na bojiště, tak uvidíte jednotlivé zdroje elektronického záření na sledovaných frekvencích přímo na obrazu bojiště v reálném čase. Uvidíte bojové vozidlo se zapnutou rušičkou a na tom vozidle bude silně zářící bod. Uvidíte silně zářící statické rušičky. Uvidíte odkud protivník vysílá signál pro řízení dronů. Uvidíte jako blikající drobné tečky jednotlivé vysílačky vojáků, když na sledovaných frekvencích budou vysílat. To vše jsou informace k nezaplacení. A uvidíte rychle a přímo se pohybující zářící tečku na několik kilometrů - letící dron. A když ho vidíte, můžete se na něj vrhnout, nebo na něj někoho navigovat. Ale spíše se po něm vrhnout, přiblížit se na vizuální dohled, na řádově 10 m, a pak na něj (i kdyby jen z malorážky) vysypat 10 ran do motorku, nebo baterie, nebo do jiného zranitelného místa.

K tomu je třeba pasivní systém (takže ne phased-array antény), něco jako MIMO ale v pasivní verzi. To znamená několik antén vzdálených od sebe a ze známé geometrie rozmístění antén a z fázových rozdílů příchozích signálů počítat polohu zdroje signálu. To znamená rozměrnější stroj s rozpětím alespoň 2m a antény na koncích křídel a na směrovce a případně na kýlovce. No když by to mělo nést i malorážku a zásobník s náboji, tak to povede na stroj o celkové hmotnost alespoň 100 kg aby to při střelbě bylo dostatečně stabilní a ty rozměry pak tomu budou odpovídat - spíše ke 3m rozpětí.

Nejsem elektronik, ale myslím, že toto je reálné. Už proto, že před pár lety jsem četl o amatérském návrhu něčeho takového pro účely závodění autonomních vozítek. Tam šlo o to, že vozítko díky čtyřem anténám, které sledovaly blízké rádiové vysílače na FM pásmu, dokázalo určit svou polohu řádově na 10 cm a 2 stupně úhlově. Nebo to alespoň ten dotyčný tvrdil, že to dokáže. Konec konců na tomto principu obecně fungují pasivní radary už od dob slavné Tamary, byť tam byly jednotlivé mobilní antény vzdálené nejspíše stovky metrů až kilometry od sebe.

Uvidíme v brzké době zrod dronových stíhačů ala první světová válka?

Přidat komentář

Pro přidání komentáře vyplňte formulář níže